Liberecký kraj
Liberecký kraj leží na samém severu Čech. Po Praze je druhým územně nejmenším krajem Česka. Liberecký kraj jako vyšší územní samosprávný celek byl vytvořen v roce 2000. Sídlem a zároveň největším městem kraje je Liberec. Jeho rozloha (3 163 km2) zabírá cca 4 % území České republiky. Počet trvale žijících obyvatel dosahuje čísla 447 788 .
Kraj sousedí s Královéhradeckým krajem na východě, Středočeským krajem na jihu, Ústeckým krajem na západě, německou spolkovou zemí Sasko (Sachsen) na severozápadě a Dolnoslezským vojvodstvím (Województwo dolnośląskie) v Polsku na severovýchodě.
Řízení kraje
Zastupitelstvo kraje je voleným statutárním orgánem. Od svého vzniku byly troje volby, v letech 2000, 2004 a 2008.[1]
V posledních krajských volbách v roce 2008 bylo zvoleno 45 zastupitelů - ČSSD 15, ODS 12, KSČM 8, Starostové pro Liberecký kraj 7 a SOS 3 zastupitelé.[2]
Zvolené zastupitelstvo si na svém prvním zasedání v 3. volebním období 2008-2012 zvolilo 9 uvolněných členů rady a zřídilo 9 výborů. Hejtmanem kraje byl zvolen Mgr. Stanislav Eichler z ČSSD a vystřídal tak svého předchůdce Petra Skokana z ODS. Rada kraje ustavila tři své komise.
Kraj má zřízen svůj krajský úřad, v jehož čele je hejtmanem jmenovaný ředitel. Tento úředník (nyní Mgr. René Havlík) plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele, tj. zvoleného zastupitelstva kraje a je nadřízeným všem zaměstnancům krajského úřadu. Nesmí být členem politických stran a hnutí.
Součástí krajského úřadu je 17 odborů. Sídlo krajského úřadu je v ulici U Jezu 642, Liberec 2.
Hospodářství
Ekonomika
Nezaměstnanost v Libereckém kraji se pohybuje kolem 10%, nejnižší je na Jablonecku, Semilsku a ve městě Liberci, nejvyšší pak na Frýdlantsku a Českolipsku. Tradiční průmyslová odvětví jako je textilní (oděvní, vlnařský a pletárenský) průmysl či těžké strojírenství (nákladní automobily aj.) jsou na ústupu. Těžba uranové rudy v oblasti Stráže pod Ralskem je taktéž již minulostí.
Doprava
Liberecký kraj je oblastí s velmi hustou železniční sítí a ačkoli byla řada tratí zrušena, stále patří mezi regiony s nejhustší železniční sítí v Evropě. Navzdory tomu ale Liberecký kraj nemá ani jednu trať elektrifikovanou včetně tratě na Prahu, která absolutně nevyhovuje současným potřebám. I přesto je většina nádražích opravena, jezdí zde také poměrně kvalitní soupravy, některé bohužel nemohou po špatné infrastruktuře jezdit. Silniční doprava je zastoupena rychlostní komunikací R35 Liberec - Turnov (- Hradec Králové - Olomouc); evropskou trasou E65 ve směru (Praha -) Turnov - Harrachov - Szczecin; dále silnicemi první třídy I13 Frýdlant - Liberec - Děčín - Ústí nad Labem (- Most, Karlovy Vary); I9 Česká Lípa - Mělník a I14 Liberec - Vrchlabí - Trutnov. Na území kraje se nachází také několik menších letišť, z nichž nejvýznamnější jsou v Liberci, Hodkovicích nad Mohelkou, České Lípě - Ladech. Zajímavostí je někdejší vojenské letiště v Hradčanech u Mimoně. Od roku 2009 je v kraji zaveden dopravní systém IDOL.[3]
Zemědělství
Podstatnou složkou rostlinného zemědělství v Libereckém kraji je pěstování obilnin (pšenice, ječmen), brambor, lnu a řepky olejné. V menší míře se zde též pěstuje kukuřice, řepa, ovoce a zelenina. Chován je zde především skot, prasata a drůbež, jejich maso či mléko je zpracováváno v mnoha závodech – mléko se zpracovává například v České Lípě, známé jsou i drůbežárny v Brništi a Příšovicích.
Průmysl a těžby
Stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, potravinářství a sklářství, díky němuž proslulo ve světě Novoborsko a Jablonecko. Gumárenský průmysl nalezneme v Hrádku nad Nisou, výrobou bižuterie a mincovnou je znám zase Jablonec, Jilemnice výrobou umělých střívek, v Lomnici nad Popelkou se vyrábí známé Lomnické suchary, v Semilech, Mimoni či Zákupech se prosadil dřevozpracující (a nábytkářský) průmysl. V Liberci je zastoupeno mnoho výrobních odvětví, například výroba automobilových komponentů, polygrafický průmysl, sklárna, několik velkých stavebních firem či pivovar. V České Lípě jsou železniční opravny a Turnov zase proslul svými broušenými drahokamy a optickými přístroji. Na Frýdlantsku a Hrádecku se těží štěrkopísky a stavební písky, na Českolipsku a Novoborsku sklářské písky; stavební kámen je dobýván na Tlustci a Tachovském vrchu na Českolipsku, v Liberci - Ruprechticích, u Frýdštejna a v Košťálově.
Geomorfologie
Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf je značně členitý, dominantní jsou zejména Lužické a Jizerské hory na severu a Krkonoše na severovýchodě, výrazné jsou též kužele Ralské pahorkatiny na jihozápadě, úhlopříčně je kraj proťat Ještědsko-kozákovským hřbetem, ve Frýdlantském výběžku se rozprostírá mírně zvlněná Frýdlantská pahorkatina, mírně zvlněný reliéf má též Žitavská pánev, jejíž součástí je i Liberecká kotlina; na jihovýchodě pak do kraje zasahuje severní část Jičínské pahorkatiny. Nejvyšším bodem území je hora Kotel – 1435 m – v Krkonoších, nejnižší bod se nachází na Českolipsku a je jím hladina Ploučnice v Žandově.
Vodstvo
Oblastí kraje prochází hlavní evropské rozvodí mezi Baltickým mořem a Severním ledovým oceánem.
Vodní toky, vodopády
Z větších českých řek protéká Libereckým krajem pouze Jizera. Menšími řekami jsou Ploučnice, Kamenice (přítok Labe) a Kamenice (přítok Jizery). Výčet doplňují říčky, resp. velké potoky, např. Mohelka, Svitávka či Panenský potok.[4] Pramení zde též řeky Lužická Nisa a Smědá.
Na horních tocích potoků a řek je řada vodopádů, např. Jedlový důl, Mumlavský vodopád, Štolpichy či vodopád Černého potoka.
V srpnu 2010 zasáhly Liberecký kraj bleskové povodně, které napáchaly velké škody vč. obětí na lidských životech.
Vodní nádrže - přehrady a rybníky
Na území kraje je řada přehrad, některé s vodními elektrárnami, či sloužícími jako zásobárny pitné vody. Větší jsou vodní nádrž Bedřichov, vodní nádrž Fojtka, vodní nádrž Harcov, vodní nádrž Josefův Důl, vodní nádrž Mlýnice, vodní nádrž Mšeno a vodní nádrž Souš.
Rybníky jsou hlavně na území okresu Česká Lípa. Největším je rybník známý jako Máchovo jezero, nedaleká soustava 23 Holanských rybníků, reservace Břehyně - Pecopala, velké jsou Hamerský rybník a Novozámecký rybník.
Příroda
Liberecký kraj oplývá značným přírodním bohatstvím, neboť jeho značná část je pokryta lesy a jeho reliéf je velmi členitý. Do kraje zasahuje několik velkoplošných území, jednak Krkonošský národní park a také pět chráněných krajinných oblastí: CHKO Kokořínsko, CHKO Lužické hory, CHKO České středohoří, CHKO Jizerské hory a CHKO Český ráj. Na území kraje je 7 národních přírodních rezervací (NPR), 8 národních přírodních památek (NPP), 36 přírodních reservací (PR), 68 přírodních památek (PP), 3 chráněné přírodní parky[5]. Do roku 2006 byla v kraji vybudováno 29 naučných stezek.[6]
Města
Liberec je městem krajským i okresním, dalšími okresními městy (i po zrušení okresních úřadů) jsou Česká Lípa, Jablonec a Semily. Většími městy nad 5 000 obyvatel jsou tato:
- Okres Liberec: Liberec, Frýdlant, Hrádek nad Nisou a Chrastava
- Okres Česká Lípa: Česká Lípa, Nový Bor, Mimoň, Doksy
- Okres Jablonec nad Nisou: Jablonec nad Nisou, Tanvald a Železný Brod
- Okres Semily: Turnov, Semily, Lomnice nad Popelkou a Jilemnice
Další města a větší obce jsou uvedeny v článcích jednotlivých okresů.
Městské památkové zóny byly vyhlášeny v 15 městech kraje:
- Okres Liberec: Liberec, Frýdlant, Hrádek nad Nisou, Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou, Jablonné v Podještědí
- Okres Česká Lípa: Česká Lípa, Nový Bor, Dubá, Kamenický Šenov a Zákupy
- Okres Jablonec nad Nisou: Jablonec nad Nisou
- Okres Semily: Turnov, Lomnice nad Popelkou a Jilemnice
Turistické cíle
Národní kulturní památky
V kraji má statut Národní kulturní